sobota 27. října 2007

Pustevny a Radhošť

Doufaje, že se počasí zlepší nebo alespoň nezhorší, jsme se dneska vydali na hory. Zkusili jsme to přes Frýdek, Hukvaldy, Kopřivnici a Fren. Cesta měla trvat asi 50 minut, tak jsme doufali, že stihneme odjezd lanovky z Trojanovic v 10,00. Vyjeli jsme v 9,05. ;). Cesta byl příjemná. I přes pošmourné počasí a občasné mžení jsme viděli, jak se pod tou mléčnou kaší mlhy a par rýsují stromy s barevným podzimním listím. Zoraná pole vydechovala syrovou vůni sychrava a chladný vzduch byl těžký vlhkostí. Lanovku jsme stihli. Ještě jsme čekali ve frontě ;). Oproti lanovce na Javorový byla tahle vyšší, delší a houpavější. Další rozdíl byl, že byl dvoumístná, takže jsme jeli všichni tři společně. Nebudu tajit, že jsem se necítila dvakrát jistě v takové výšce... Čím výš jsme stoupali, tím chladněji a větrněji bylo.

Z Pusteven jsme se vydali na Radhošť. Určitě jsem tam už byla, ale vůůbec jsem si to nepamatovala. Doprovázeli, zdržovali a předbíhali nás jiní lidé s jinými dětmi a bylo jich tam vážně hodně. Ale zástup řídnul přímo úměrně s délkou cesty. U sochy Radegasta nás otravoval nějaký prodavač "miniatur", byl strašně agresívní a nepříjemný. Cestou jsme zkoumali cedule naučné stezky, ke kterým nás Robišek vždycky nadšeně vedl. Na jedné z nich jsme si přečetli, že se Radhošť snad možná nejmenuje podle boha Radegasta, ale podle tehdejšího mužského jména "Radhost". No, ale - proč by to jméno nemohlo souviset právě s Radegastem ;) , né? Zastavení bylo devět. A nebyla nezajímavá. Dozvěděli jsem se něco o původu jmen hor v Beskydech /I když ne moc. Uvítala bych vysvětlení i dalších vrcholků./, něco málo o jeskyních -"ďurách". Jedna z nich měla prý vést až do Uherska. Překvapeně jsme se na sebe s Ondrou podívali... To by byla vážně dlouhá, že? Ale na další ceduli jsme četli, že Uherskem se mínilo tehdejší Slovensko. Tak to ZAS TAK daleko není... Hehe. překvapilo nás, jak široká vede na Radhošť cesta. Místy to byla vážně dálnice. I tím materiálem - panely... Jako na D1 ;) Srovnával Ondra. Foukalo a fičelo a mrazilo. Výhledy byly pod pokličkou mlh, ale i to mělo své kouzlo. Robišek statečně ťapal a občas se méně statečně nechal nést v krosně.

Na zápraží dřevěné kaple Cyrila a Metoděje jsme pojedli žemle a popili teplý čaj /už jsem našla to těsnění na termosku/ a pak jsme to obrátili zase zpátky dolů. 12,21 jsme vyšli z Radhoště.
Loudali jsme se a užívali si toho, že nikam nespěcháme, nic nás nežene a jsme pány svého času. Bavili jsme se Robiškovými kousky, zvláště zajímavý byl jeho podivný rituál, když šlapal na každý pařez pravou nohou a u toho vyplázl jazyk... Kdoví proč... Dole na Pustevnách jsme si koupili od příjemného stařečka tvarohové frgály "lopaťáky" a včera dělané medovo-oříškovo-karamelové uši. Mňamózní krmě.
Ondru zaujala cedule, hlásající, že hotel Maměnka se nachází vlevo, ve vzdálenosti 5/!/m. Tak jsme si ji vyfotili - tady je:

A ve dvě hodiny jsme se svezli lanovkou dolů. Ve frontě nás rozesmál pán o několik lidí před námi, když volal, že si musíme uschovat jízdenky pro případ kontroly revizorem a pán o několik lidí za námi to vzal vážně a s velikým překvapením... :D Kdosi pak dodával, že ano, že revizní zóna je mezi sloupem 16 a 13. Ale ani nevím jestli tam těch podpěr vůbec tolik bylo. ;). Cesta dolů nám umožnila ještě krásnější podívanou na podzimní Beskydy. Asi v polovině cesty jsem si všimla, že kdosi upustil na zem nějakou knihu. Ležela tam, zadní stranou nahoru a já dumala, co za knihu to bylo a že bych si pro ni ráda zašla... Ale dole jsme došli do auta a byli rádi, že sedíme. I když jsme vlastně ušli jen nějakých 9km +/-. V tom větru stačilo ;).

Domů jsme jeli jinudy. Přes Kunčice pod Ondřejníkem, Frýdlant a Frýdek. A bylo to rychlejší.
Na zpáteční cestě jsme se stavili v restauraci "Nimrod" tady u nás, ve Vratimově . Ondra měl už dlouho chuť na pstruha. Tak si dal. A já si objednala smažené sépiové kroužky, protože mě zajímalo, jak chutnají. Robiškovi česnečku. A než nám to přinesli, užívala jsem si lahodné chuti jakéhosi horkého džusu s kořením /prý ..."hit letošní zimy"/. Ale byl vážně náramně chutný. Takže další plán je koupit džus, zahřát, přidat skořici a hřebíček a podávat. Hmmm. Krásně prohřál. stejně jako česnečka, kterou Robi nakonec nechtěl, takže snědl s námi brambory a nakonec se vrhl i na sépii, kterou "svlíkl" z těstíčka a žužlal jako nějaký gumový pendrek, smál se Ondra. takže Robišek nejen že umí říct "sépie" už od naší letošní dovolené v Lomné, ale také je jejich milovník, co se týče jejich konzumace. Hehe.

A tak nějak to bylo, chodilo se, jedlo a pilo ... A počasí se nezhoršilo ;). A zítra? Zítra se bude déle spát :) /tedy, ne že by to Robiška zajímalo :D /

čtvrtek 25. října 2007

Další obrázky

Nu, tady jsou nějaké další staré věci. Ještě, že mám ten outlook a že jsem je posílala Kanýškovi, tak tam byly zakonzervované :)

úterý 23. října 2007

Kráása...

Náhodou jsem narazila na galerii člověk s nickem "Rad-ix" na deviantartu. Koukněte na jeho galerii, ty stromy jsou nádherné. /Ostatně i ten výběr fotek různých autorů v pravém sloupci/

ochutnávka:

By Rad-ix, deviantart